Přijímačky část druhá

Třeťák jsem končil s tím, že chci jít na 2. LF, protože: - mají modelovky (teď už zastánce modelovek nejsem, ale na začátku roku jsem byl rád, že něco takového je) - neberou lidi bez přijímaček, takže je to férovější - nemají moduly jako 3. LF - je to menší fakulta - celkově mi ta fakulta byla nejsympatičtější. Ale před začátkem čtvrťáku jsem znejistěl, protože: - berou poměrně málo lidí - mají pohovor, což mě děsilo nejvíc - mají test všeobecných studijních předpokladů (nějaké hadice v krychli na prostorovou představivost, čtení z grafu atd. a není na to moc času). Takže jsem se poslední prázdninové dny před čtvrťákem rozhodl, že se začnu učit modelovky 1. LF (ty jsem si koupil před prázdninami u nás ve škole od bývalého studenta). To mi vydrželo asi do října. Pak jsem se rozhodl, že se vrátím k modelovkám 2. LF, protože: - jsem na internetu četl, jak člověk musí umět modelovky nazpaměť, ale vážně, mít je až absurdně dobře naučené jako “cvičená opička” a vážně, při učení modelovek 1. LF jsem si tak skoro i připadal - k tomu byly z půlky prý vymyšleny pro letošek nové otázky (což měl říct děkan 1. LF), takže to znamenalo naučit se nazpaměť stávající modelovky, do toho si sehnat ještě starší modelovky (trojdílné), ze kterých se prý často vychází, kde je těch otázek snad nějak 3x tolik a do toho si ještě vůbec nebýt jistý, jestli to k něčemu bude. Takhle to vypadá, že jsem zastánce toho, aby byly nějaké modelovky a přijímačky vycházely 100% z nich, což vůbec ne, ale vzhledem k tomu, na co a jakým způsobem se na 1. LF ptají na otázky, je spíše problém pochopit, jak to myslí, protože ty modelovky... podívejte se prosím sami, pochopíte. - k tomu ještě určitá pověst 1. LF (o chování ke studentům) a velkém sítu v prváku. Takže v listopadu už jsem se zase učil modelovky 2. LF, které jsem někdy v únoru uměl tak, že jsem byl schopný na všechny otázky (kromě asi půlky fyziky, to mi ještě zbývalo se naučit) bezchybně odpovídat. Najednou jsem si ale začal připadat tak, že ty modelovky musí takhle umět každý, protože to není moc těžké. Nevím, co je na tom pravdy, ale asi ano, pokud vyloženě nezazáříte u pohovoru nebo v testu všeob. stud. př., tak je třeba ty modelovky umět vážně perfektně. Dostal jsem pocit, že umět modelovky je standard a že o všem rozhodne test těch předpokladů a pohovor. Zkrátka na mě by tam moc velkou roli hrála náhoda, což se mi moc nelíbilo. Měl jsem ještě dost času s už jsem se neměl skoro co učit a měl jsem spoléhat na náhodu? Pak jsem objevil Hradec (ne takhle, já o něm věděl už dřív, Hradec jsem měl dokonce z domova nejblíž, ale nějak jsem nad ním do té doby z nějakého důvodu neuvažoval). Našel jsem si na stránkách falulty test z minulého roku a to se mi zalíbilo, protože jsem se zase měl co učit (věděl jsem díky tomu, na co se mám přibližně zaměřit) a měl pocit, že pro to něco dělám. Test na LFHK se skládá z testu z biologie (buňka, genetika a občas něco o virech, poznat, jaký organismus je eukaryotní atd., ale žádná botanika a v podstatě ani zoologie), somatologie, chemie a fyzika (většina jsou příklady), z každého předmětu 20 otázek, máte např. o ”srdeční činnosti platí” a různá tvrzní, označená písmeny A, B, C a D a pak teprve máte možnosti, což jsou různé kombinace, takže první možnost může být například: “platí pouze A” druhá možnost může být ”platí A, C” nebo tam můžete nalézt možnost, že platí všechna uvedená tvrzení A-D či naopak že žádná z uvedených možností není správná. Podrobněji ve článku jak probíhají přijímačky. Materiály: aneb z čeho se učit, nebo neučit - jak to vyhovovalo mně 1) Modelovky 2. LF Otázky, co naleznete v modelovkách 2. LF se poměrně liší od toho, jak se ptají v Hradci, obojí je multiple-choice, máte různá tvrzení, vybíráte, která jsou pravdivá, to je stejné, ale najde se tam dost odlišností, jak strukturálních, tak tematických Biologie - často se testuje i to, jak jste pozorní, takže tvrzení bývají často delší a vy se musíte soustředit i na detaily. V hradeckých přijímačkách, dalo by se říct, jde spíše čistě o to, jestli danou věc víte, ale moc se vám nestane, že byste naletěli kvůli nějakému detailu v tvrzení, co není pravda, jen si dejte pozor, např. když máte tvrzení “do levé síně vstupují plicní tepny“, v podstatě to není žádný chyták, ale člověk se soustředí na to, kam ty plicní žíly vstupují a přehlédne, že tam mají napsané tepny. :-) Další podstatný rozdíl je tematická odlišnost. V modelovkách 2. LF naleznete i něco málo ze zoologie a botaniky, ekologie, historie biologie, evoluční biologie... to vám v Hradci bude pravděpodobně k ničemu. :-) nicméně užitečnost dvojkových modelovek pro přijímačky do HK spočívá v těchto kapitolách: A je tam i kapitola biologie člověka, ta je ale dost stručná a nejde moc do hloubky, to vás na test ze somatologie v HK opravdu nepřipraví. :-) Fyzika tu ani nemusíte otevírat :-) Je dost teoretická, příklady tam jsou taky, ale jsou jednoduché, v Hradci fyzika bývá až tak na 2 otázky počítací a většinou jsou ty příklady o něco těžší, některé jen o něco málo, některé dost podstatně a hlavně není tak zřejmé, jaký vzorec použít :-) tady jde vážně jenom o ten vzorec a hlavně o tu teorii, ale jak říkám, ta vám v Hradci moc nepomůže, je jí tam málo a letos jsme tam měli seřazovat nějaká prostředí podle toho, jaká by tam mohla být koncentrace radonu nebo co :-D Takže asi tak. Neříkám, že to bude k ničemu, ale stačit to vážně nebude. Chemie podle mě se dá projet celá za 2 dny :-D výpočty jsou jednoduché a je tam asi tak 5-6 typů příkladů, strašně se to opakuje a něco stačí řešit obyčejnou trojčlenkou - v Hradci v chemii máte taky příklady, letos jsme tam měli 2, nebyly těžké, ale jeden z nich jsem nespočítal (jinak bych měl chemii plnou, sakra) :-D ale rozhodně je to těžší než ty dvojkové :-) musíte se nad tím trochu zamyslet. Co se týče nepočítacích otázek, můžete si je projet, šance, že vám to k něčemu bude, určitě je, jsou tam takové typické otázky na tvrdost vody, jak reaguje jaká kyselina s jakým kovem, hydrolýza (!), vzorce, nějaké typické reakce - třeba jak vzniká kvartérní amoniová sůl atd., tohle je určitě třeba znát - tedy hlavně chápat! Ta biochemie tady už pak není tak důležitá, v Hradci spíše Krebsův cyklus, takže sloučeniny Krebsova cyklu, aminokyseliny, jaké jsou tam zakomponované heterockly - vzorce (!!!) oxidační/redukční činidlo - sulfan, CO, amoniak a tyhle známé sloučeniny, typicky ta pravidla pro sílu kyselin, termostabilita, že nejsilnější kyselina nemusí být vždy nejsilnější ox. činidlo, HClO x HClO4 atd.

Přijímačky část první (+úvod)

Vítejte na mém blogu :-)
Rozhodl jsem se, že si založím takový skromný blog, na kterém se s Vámi podělím o některé své zážitky a postřehy ze studia medicíny na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové.

Normálně bych si byl naprosto jistý, že mé výlevy nebudou nikoho zajímat, ale medicína láká poměrně velké množství lidí a je tedy možné, že se najdou tací, kteří si rádi přečtou něčí osobní zkušenosti. Já osobně třeba velice oceňuju existenci několika konkrétních blogů s tímto zaměřením, které mi přijdou opravdu kvalitní. Přece jenom, ze stránek té a té fakulty se toho moc nedozvíte, přinejmenším ne to, jak to vidí studenti, k tomu jsou velice užitečné právě osobní blogy. Další věc je ta, že vždycky je lepší, když na něco člověk slyši názor vícero lidí. Co člověk, to názor, to známe všichni. Tak snad, pokud mě někdo bude vůbec někdy číst, nebudu jenom do počtu.

V tomto “článku” bych se chtěl věnovat přijímačkám, kterými to vše začíná (pokud tedy samozřejmě nepatříte k té vyvolené hrstce jedničkářů, co jde na průměr). Že chci na medicínu, jsem věděl už někdy od prváku. Jednoho dne mě to prostě napadlo a ta myšlenka mě už nepustila. Nejdřív jsem dostal takový pocit, že se toho musím naučit strašně moc nazpaměť, že si musím vzít učebnici biologie a naučit se kapitolu o člověku do nejmenšího detailu. Hlavně jsem vůbec netušil, co je podstatná informace a co je v podstatě k ničemu. Prostě jsem si řekl, že se naučím všechno, co tam je. Učit se takhle je z mojí zkušenosti ale dost k ničemu. U těch přijímaček je, podle mě, největší výzva pochopit, co se člověk má učit a jak se to má učit, protože si nejde prostě sedmout a říct si “tak a teď se naučím celou biologii”, i kdyby na to měl člověk mraky času, tak prostě starší informace vypouští, to tu nemusím říkat. Najednou to není prostě tak, že si odpoledne sednete a naučíte se hezky na zítřejší test z trávicí soustavy, kdy jde jenom o to ty informace pojmout. Najednou je třeba mít v hlavě obrovské množství informací. Ve výsledku to dopadne tak, že člověk má nějaký okruh informací, který je schopný udržet v aktivní paměti a je velice výhodné ten okruh co nejvíce zúžit, tak, aby tam zůstalo to podstatné, aby opakováni zabralo co nejméně času a byl čas se učit něco nového. A k tomu se opravdu hodí znát strukturu těch testů. A ještě k tomu jsem se to učil z té velké bílé učebnice biologie pro gymnázia, ono toho tam co se člověka a genetiky týče zase tak moc není, ale přijde mi to příšerně zpracované, o tom více ve druhém článku. Další věc je, že se nemusíte se nějak dopodrobna biflovat kytičky! :-) Pohyby rostlin a tak dál vám k ničemu nebudou, ale celkově vám dost věcí k ničemu nebude. Pokud teda nechcete jít na jedničku a já chápu, že málokdo v tomhle věku ví, na kterou chce jít fakultu, to je naprosto normální, ale už teď vám můžu řict, že takové kytičky a vlastně i živočichy na žádných přijímačkách na medicínu moc neuplatníte, alespoň ne na Karlovku, pokud se teda nerozhodnete jít na 1. LF (+ na 2. LF je o tom něco málo v modelovkách), ale tady iluze stranou, tam stejně nepůjde moc o komplexní znalosti, jako spíše o jiné schopnosti - naučit se něco nazpaměť. Což o to, umět se něco nadrtit rozhodně třeba je, ale samo o sobě to nestačí (pokud neděláte přijímačky na 1. LF). Jen aby bylo jasno, nehaním fakultu jako takovou, jen způsob výběru studentů. Ale třeba jste moudřejší, než já, a už v tomhle věku jste si o těch přijímačkách všechno zjistili, pokud jo, tak klobouk dolů a máte obrovskou výhodu. :-) Minimálně v tom, že si v prváku a dejme tomu i ve druháku (my jsme člověka začali “brát” až ve třeťáku) můžete užívat více volného času navíc nebo lépe - věnovat se ve škole tomu, co se v té době probírá ve fyzice a chemii, nebo ještě lépe (!) učit se ve volném čase něco prospěšného sami, a to zvláště doporučuji, pokud je výuka některých předmětů na vaší škole tak “kvalitní” jako na té naší. Naše biologie byla třeba celou dobu dost velká tragédie a když se naše učitelka snažila, resp. moc nesnažila něco učit, tak bych úplně nejlíp udělal, kdybych si u toho třeba otevřel nějakou cytologii nebo něco. :-) Ale to úplně nejchytřejší, co můžete udělat, je to nehrotit. :-)))) Neříkám kašlat na to, ale stejně asi tak z 90% záleží na tom, co uděláte ve čtvrťáku :-) Jen je asi dobrý jít do toho čtvrťáku s tím, že už chápete takový ty základní principy, rozumíte těm veličinám (ve fyzice i chemii), chápete jak se počítaj příklady v chemii, umíte názvosloví, víte, proč co vzniká... Chemie a fyzika jsou logické vědy, takže prostě tu logiku za tím, to tím myslím. Hlavně v chemii se vám to myslím vyplatí :-) Ve fyzice je to hodně o těch vzorcích a cviku, v chemii spíš něco vymyslíte :-) Ale rozhodně nemusíte jít do čtvrťáku s tím, že perfektně odříkáte proces trávení do posledního enzymu a víte, že lamina cribrosa patří do neurocrania narozdíl od perpendiculata (alespoň doufám). :-D Zkrátka nejvíc se toho člověk naučí už ve čtvrťáku, když ho to fakt už donutí. :-) Já se třeba somatologii (asi defakto biologii člověka) učil až ve čtvrťáku a pak z ní měl u přijímaček 17,5 bodů ze dvaceti.

Pokud jste vydrželi až do konce, tak děkuji za pozornost a ve druhé části článku zmíním různé už konkrétní rady a postřehy ohledně přijímaček.