Přijímačky část první (+úvod)

Vítejte na mém blogu :-)
Rozhodl jsem se, že si založím takový skromný blog, na kterém se s Vámi podělím o některé své zážitky a postřehy ze studia medicíny na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové.

Normálně bych si byl naprosto jistý, že mé výlevy nebudou nikoho zajímat, ale medicína láká poměrně velké množství lidí a je tedy možné, že se najdou tací, kteří si rádi přečtou něčí osobní zkušenosti. Já osobně třeba velice oceňuju existenci několika konkrétních blogů s tímto zaměřením, které mi přijdou opravdu kvalitní. Přece jenom, ze stránek té a té fakulty se toho moc nedozvíte, přinejmenším ne to, jak to vidí studenti, k tomu jsou velice užitečné právě osobní blogy. Další věc je ta, že vždycky je lepší, když na něco člověk slyši názor vícero lidí. Co člověk, to názor, to známe všichni. Tak snad, pokud mě někdo bude vůbec někdy číst, nebudu jenom do počtu.

V tomto “článku” bych se chtěl věnovat přijímačkám, kterými to vše začíná (pokud tedy samozřejmě nepatříte k té vyvolené hrstce jedničkářů, co jde na průměr). Že chci na medicínu, jsem věděl už někdy od prváku. Jednoho dne mě to prostě napadlo a ta myšlenka mě už nepustila. Nejdřív jsem dostal takový pocit, že se toho musím naučit strašně moc nazpaměť, že si musím vzít učebnici biologie a naučit se kapitolu o člověku do nejmenšího detailu. Hlavně jsem vůbec netušil, co je podstatná informace a co je v podstatě k ničemu. Prostě jsem si řekl, že se naučím všechno, co tam je. Učit se takhle je z mojí zkušenosti ale dost k ničemu. U těch přijímaček je, podle mě, největší výzva pochopit, co se člověk má učit a jak se to má učit, protože si nejde prostě sedmout a říct si “tak a teď se naučím celou biologii”, i kdyby na to měl člověk mraky času, tak prostě starší informace vypouští, to tu nemusím říkat. Najednou to není prostě tak, že si odpoledne sednete a naučíte se hezky na zítřejší test z trávicí soustavy, kdy jde jenom o to ty informace pojmout. Najednou je třeba mít v hlavě obrovské množství informací. Ve výsledku to dopadne tak, že člověk má nějaký okruh informací, který je schopný udržet v aktivní paměti a je velice výhodné ten okruh co nejvíce zúžit, tak, aby tam zůstalo to podstatné, aby opakováni zabralo co nejméně času a byl čas se učit něco nového. A k tomu se opravdu hodí znát strukturu těch testů. A ještě k tomu jsem se to učil z té velké bílé učebnice biologie pro gymnázia, ono toho tam co se člověka a genetiky týče zase tak moc není, ale přijde mi to příšerně zpracované, o tom více ve druhém článku. Další věc je, že se nemusíte se nějak dopodrobna biflovat kytičky! :-) Pohyby rostlin a tak dál vám k ničemu nebudou, ale celkově vám dost věcí k ničemu nebude. Pokud teda nechcete jít na jedničku a já chápu, že málokdo v tomhle věku ví, na kterou chce jít fakultu, to je naprosto normální, ale už teď vám můžu řict, že takové kytičky a vlastně i živočichy na žádných přijímačkách na medicínu moc neuplatníte, alespoň ne na Karlovku, pokud se teda nerozhodnete jít na 1. LF (+ na 2. LF je o tom něco málo v modelovkách), ale tady iluze stranou, tam stejně nepůjde moc o komplexní znalosti, jako spíše o jiné schopnosti - naučit se něco nazpaměť. Což o to, umět se něco nadrtit rozhodně třeba je, ale samo o sobě to nestačí (pokud neděláte přijímačky na 1. LF). Jen aby bylo jasno, nehaním fakultu jako takovou, jen způsob výběru studentů. Ale třeba jste moudřejší, než já, a už v tomhle věku jste si o těch přijímačkách všechno zjistili, pokud jo, tak klobouk dolů a máte obrovskou výhodu. :-) Minimálně v tom, že si v prváku a dejme tomu i ve druháku (my jsme člověka začali “brát” až ve třeťáku) můžete užívat více volného času navíc nebo lépe - věnovat se ve škole tomu, co se v té době probírá ve fyzice a chemii, nebo ještě lépe (!) učit se ve volném čase něco prospěšného sami, a to zvláště doporučuji, pokud je výuka některých předmětů na vaší škole tak “kvalitní” jako na té naší. Naše biologie byla třeba celou dobu dost velká tragédie a když se naše učitelka snažila, resp. moc nesnažila něco učit, tak bych úplně nejlíp udělal, kdybych si u toho třeba otevřel nějakou cytologii nebo něco. :-) Ale to úplně nejchytřejší, co můžete udělat, je to nehrotit. :-)))) Neříkám kašlat na to, ale stejně asi tak z 90% záleží na tom, co uděláte ve čtvrťáku :-) Jen je asi dobrý jít do toho čtvrťáku s tím, že už chápete takový ty základní principy, rozumíte těm veličinám (ve fyzice i chemii), chápete jak se počítaj příklady v chemii, umíte názvosloví, víte, proč co vzniká... Chemie a fyzika jsou logické vědy, takže prostě tu logiku za tím, to tím myslím. Hlavně v chemii se vám to myslím vyplatí :-) Ve fyzice je to hodně o těch vzorcích a cviku, v chemii spíš něco vymyslíte :-) Ale rozhodně nemusíte jít do čtvrťáku s tím, že perfektně odříkáte proces trávení do posledního enzymu a víte, že lamina cribrosa patří do neurocrania narozdíl od perpendiculata (alespoň doufám). :-D Zkrátka nejvíc se toho člověk naučí už ve čtvrťáku, když ho to fakt už donutí. :-) Já se třeba somatologii (asi defakto biologii člověka) učil až ve čtvrťáku a pak z ní měl u přijímaček 17,5 bodů ze dvaceti.

Pokud jste vydrželi až do konce, tak děkuji za pozornost a ve druhé části článku zmíním různé už konkrétní rady a postřehy ohledně přijímaček.